pondělí 5. května 2014

Mé paranormální aktivity

Má drahá Laleh mi vnukla nápad na článek, a to svým inspirativním článkem o noci. Řeknu vám, já mám noc neskutečně ráda, je to vůbec ta nejzajímavější, nejtajemnější a nejkouzelnější doba celého dne, ale občas v ní vyvádím takové hlouposti, že si to možná zaslouží nějaký ten článek.

Už jako menší dítko jsem v noci prý chodila, schovávala se, předstírala, že jím (to musel být pohled), a to vše samozřejmě ze spaní. Přijde mi to ještě docela normální, ale říkám si, že snad čím jsem starší, tím větší kraviny ze spaní dělám!

Nevím přesně jak, a jak často, a zda vím o všem a snad jsem ze spaní ještě nespáchala nic krutého, ale jak občas vidím ty následky, tak sama nechápu.

Nejpodivnější pro mě byla možná noc, kdy jsem vzala do parády svou kytici růží, kterou jsem dostala v tanečních. Už je to pár let, ale sakra, do dnešního dne nevím, co to mělo znamenat. Měla jsem krásně pověšenou kytici, vzhůru nohama, tak aby uschla... Ale když jsem se ráno vzbudila, kytice už nebyla, za to byl svinčík po celém koberci! Má maličkost celou kytici roztrhala a ještě si dala tu práci, aby všechny růže byly na koberci na co nejmenší kousky. Co je zvláštní, postupně jsem si na to vzpomněla. Vím, že jsem rozsvítila světlo a odvázala kytici, dále si pamatuji, že jsem šla spát... po nějaké době jsem se vzbudila (teda spíš jsem jen vstala, jako probuzení se to počítat nedá), abych světlo zhasla. Ale proč jsem to dělala? A co se dělo mezitím? No to netuším...



Trošku méně podivné byla noc, kdy jsem se před spaním učila něco na písemku. Učila jsem se ze sešitu, v posteli, nakonec jsem sešit odložila na zem vedle postele a šla spát. Mé destruktivní a zřejmě učení nenávidící JÁ se rozhodlo, mezitím co já spala, že stránky ze sešitu vytrhá a poskládá si je na křeslo. Opět - matně jsem si postupně vzpomněla jen na chvíli, kdy jsem trhala stránku...

Ale raději se dáme zase něco veselejšího. A že bych tohle dělala - tak na to jsem si nevzpomněla ani matně, ani jakkoli jinak.. nic o tom sakra nevím! :D
Znáte ten pocit, kdy se ráno vzbudíte a na stole máte rozložené všechny své šperky, které byly ještě večer hezky uloženy a pověšeny na svém místě? Já ano. Zřejmě jsem měla ze spaní nutkání pokochat se svými šperky :D nebo cokoli jiného, kéž bych věděla PROČ!

Co je trošku horší je, když máte nespecifické děsivé sny, respektive o žádném snu nevíte, ale budíte se najednou celí úzkostliví a před očima živě vidíte něco, co tam není. To je teprve hnus! Většinou mi na stropě začnou pobíhat pavouci, nebo mám v rohu něco nechutného, co na mě chce skočit. Jenže mrkáte jako o život a ono to i za pár vteřin nemizí!!! Ta chvíle je vždycky nekonečná. Jednou jsem se tak z ničehonic z postele rozběhla, zakopla o peřinu (zřejmě jsem upadla na ni, protože bolest jsem necítila), ale ty reflexy - v životě jsem se takhle rychle ze země nezvedla a ten sprint teda stál za to. Až na druhém konci bytu jsem si uvědomila, že za mnou nic neutíká, ale k babči do postele jsem si pro jistotu stejně na chvíli vlezla :D.

Samozřejmě mi mí blízcí tvrdí, že mluvím ze spaní a mamča dokonce, že nejčastěji se hádám sama se sebou. Ale co, tohle ještě je docela normální. Ze spaní mlátím přítele - ale samozřejmě nechtěně. Ze spaní skřípu zubama - taky to tak má spousta lidí. Ale už vás někdy sny varovaly před nepřáteli?
Můžete nevěřit svým snům, snářům, ale všechno je to o vašem podvědomí a je fakt zajímavé co vám někdy napoví. Určitě není dobré, když se vám zdá o krysách, nebo o hadech. O takových ohavnostech se mi zdálo možná tak 2x za život, ale když na mě mé blízké "kamarádky" chystaly podraz a blížilo se díky tomu mé období zklamání, zdáli se mi hadi a krysy 3 dny za sebou - hned na to se to stalo. Mám vždy radost, když si sen zapamatuji, ať už je jakýkoli, protože se z toho hodně dovím a to přímo od sebe sama.

Dělávám určitě mnohem víc věcí ze spaní - občas se brobudím s pocitem, jako bych celou noc běhala maraton, takže kdo ví :D. Ale na další věci si teď nevzpomenu a jiné se nedovím asi nikdy :).

PS: Bacha na filmy! Když si nějaký zamilujete, můžete pak skončit několik nocí za sebou v aréně jako hlavní postava Hunger Games :D. Ve filmu je to sice skvělé, ale bojovat ve snu o život našemu spaní příliš neprospívá :D.


Krásné sny vám přeje Caroline*

13 komentářů:

  1. Oh. ^.^ Som v článku, ďakujem. :-)
    Musela si byť hrozne zlatá, keď si akože jedla. Strašne by som sa ti smiala :D Je to desivé, ale aj dosť vtipné zároveň...potrhaný zošiť. :D :D Ja som si pri tom tak spomenula na kamaráta, čo mi vravel (a je to síce trochu od veci), že išiel večer spať a bol hladný, tak si spravil rožok so salámou a maslom....lenže ako to jedol, tak zaspal a ráno sa zobudil so salámou na líci. :D :D

    Inak čo sa týka tých snov, ja tomu proste verím, lebo to nie je náhoda. Dosť často sa mi sníva niečo, čo sa potom stane alebo niečo, čo niečo znamená (pfúúú, slovná zásoba a lá som druhák na zákadnej :D :D).
    A tvoje výlevy zo snov niečo znamenajú, hlavne škrípanie zubov! To je vraj znamenie nejakej psychickej poruchy či problému. Úzkosť, strach, depresia, potlačené spomienky. :-) A v snoch sa prejavuje naše podvedomie, čiže žiadny sen nie je len tak. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O tom podvědomí tam píšu, proto mě taky zajímá, co se mi zdá. To skřípání zubů má víc příčin, často je to i nějakým aktuálním stresem. A neskřípu zuby pořád, to by se ze mě přítel asi zbláznil :D ale když ano, tak mě na to upozorní, a už dlouho jsem neskřípala, třeba to ted zase začne ve zkouškovém :D:D

      Vymazat
    2. Hej, o škrípaní som schválne čítala toho viac, lebo (z nepochopiteľných dôvodov), keď spí vedľa mňa niekto, tak vždy tými zubami škrípe. Asi som rušivá, alebo ja neviem. :D

      Vymazat
  2. Hehe že krásne sny, po takomto článku:) Máš nejaku zvláštnu uchylku rozhadzovať veci po izbe v noci :D Je to vtipné ale zároven aj desivé :O :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnohem užitečnější by bylo, kdybych ze spaní aspoň uklízela :D Ale ne, já dělám jen nepořádek.

      Vymazat
  3. :D :D Tak to je síla.. A já jsem si myslela, že jsem se svou obyčejnou náměsíčností divná.. :D Ikdyž sama jsem byla náměsíčná jen jako dítě a dokonce už jsem i později věděla předem, kdy náměsíčná budu (podle toho kdy jsem byla smutná nebo se mi po někom/něčem stýskalo).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já to teda předem nepoznám, ale mi samotné třeba nepřijde, že by mi něco chybělo, nebo že bych byla smutná... a pak ráno jen vidím tu spoušť. :D

      Vymazat
  4. Super clanok pobavilo :D s paranormalnymi javmi mam tiez kopu skusenosti v byte kde vraj niekto zomrel nam sami od seba padaju veci z policiek raz dokonca cela skrina :DDD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to bych strachy zešílela!! :D Já už mám co dělat, když ležím a slyším, jak mi sama od sebe skřípe židle :D

      Vymazat
  5. Super článek.Já bych se večer bála kdybych si myslela že mi po zdech lezou pavouci.Ten sešit poskládaný na gauči :) asi si hodně nenáviděla ten předmět :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, myslím, že to byla nějaká fyzika, nebo chemie :D:D ale ruku do ohně za to nedám.

      Vymazat
  6. Já se hrozně bojím náměsíčných lidí :D člověk nikdy neví, co od nich čekat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No zatím jsem nikomu neublížila... teda kromě kytek a sešitů :D

      Vymazat