pondělí 16. června 2014

Prej Evropská unie

Houby, žádná unie. Sedím teď ve vlaku směr Ostrava. Proč sakra? Dnes přeci měla začít má krásná dovolenka. No ta teda začít ani nestihla.

Dnes jsem vstávala o půl třetí ráno, abych stihla let z Mošnova do Burgasu. Nechtěla jsem jet z Prahy, abych to cestování měla co nejjednodušší, tak jsem si řekla, že mě ta ranní hodina pro jednou nezabije. No ta mě nezabila (i když jsem naspala jen 2 hodiny), ale řada jiných věcí mě dnes žene ke vzteku i k pláči. V květnu mi prošel pas, ale co, jsme v EU, dá se cestovat na občanku. Jenže já nemám české občanství, ale povolení k trvalému pobytu v ČR. Je to takový pěkný průkaz, vypadá jako pas, jsou tam všechny mé informace, průkaz má i své vlastní identifikační číslo jako bývá v občance a všude jej používám jako občanský průkaz, protože chápejte, klasickou občanku mít nemůžu.

Nikoho by to ani nenapadlo, ani já nad tím moc nepřemýšlela, protože jsem svou totožnost vždy prokazovala tímto. No ale bohužel, vycestovat se na to nedá. Ani jsme si nezjišťovali, jestli Bulharsko je, nebo není v Schengenském prostoru (ehm není), protože jsem prostě nikdy neměla žádný problém, agrrrrr. V Ostravě byli moc hodní, jim to nedělalo problém a klidně by mě pustili, jen nemohli vědět, zda mě pustí do své země bulhaři. A protože se přece jen tak nevzdáváme a nechtěli jsme vše nechat jen tak propadnout, a taky protože pán byl borec a vymyslel nám celý scénář toho, co máme říkat, kdyby jim náhodou můj průkaz nevoněl, rozhodli jsme se to risknout a nastoupit do letadla letícího do země, kde mě možná otočí a pošlou hned zpět. Ti lidi byli ale fakt skvělí, ještě si vyměnili směny, aby tam byli v náš den očekávaného příletu, kdyby byl nějaký problém dostat se zpět do země.

No já byla samozřejmě celý let nervózní a doufala v nějaký zázrak. Haha, bulhaři jsou pěkné svině. Ještě si vzpomínám na ty slova pána v Mošnově - "Není to žádná země třetího světa, takže by to neměl být problém". Jejich chování tomu teda rozhodně nenasvědčovalo, bylo to jako u policejního výslechu, přitom ani neuměli pořádně anglicky a když jsem chtěla ať mi to zopakují, dočkala jsem se povýšeneckého a nasraného "Tak proč mě neposloucháte?!?", jasně, stojím přímo naproti ní, sleduji ji jak to jen jde a snažím se rozluštit každé slovo, ale ne, vůbec ji neposlouchám. Po nepříjemné půlhodince mi donesli papír, chlápek řekl dvě slova, oba jsme s přítelem nepochopili, o co šlo, a řekl, ať to podepíšu, neobtěžoval se mi vysvětlit o co jde. Potom přišla další malá bulharka s tváří chlapa a řekla jen "Come!", začala nás někam vést, zastavila se a nic neříkala (totální zmatek v našich hlavách), po chvíli se zase ozvala - "Come!" (zřejmě jediné anglické slovíčko, které ovládá), vykročila a hlídala nás, abychom ji neutekli, teda spíš abych JÁ neutekla !! :D:D:D (Jsem to ale zloduch co? :D). Dostali jsme se k odbavovacímu prostoru a postavili nás před přepážkou s letem do Prahy. Tady byly aspoň normální slečny, které si se mnou normálně popovídaly, dokonce mě i chápaly a snažily se zjistit, proč mě sem sakra nepustí. Zde jsme strávili nějaké dvě hoďky, bez vody, bez možnosti zajít si na záchod, a bez možnosti si sednout. (Navíc mě tam celou dobu hlídala jedna z těch mužatek, abych neutekla).Už dávno mi slečny sebraly kufr, ale stále čekaly na nějaký email, díky kterému získám letenku. Nakonec jsme se teda dočkali a slečna nás začala hnát přes celé letiště s tím, že letadlo letí za 7 minut a musíme stihnout všechny kontroly. Konečně jsme seděli v letadle, mohli se napít, najíst, zajít si na záchod a taky sedět. Cesta byla o něco delší, protože jsem tentokrát letěla do Prahy. Už mi to bylo docela jedno, přítel stále žertoval, že tam stejně bylo hnusné počasí a že je dobře, že jedeme zpět :D. Navíc se z něj najednou vyklubal naprosto pozitivní člověk (což se u něj vidí párkrát v životě :D), protože který realista řekne "Aspoň že nám nepropadly všechny peníze, ale jen půlka" ptám se - "Jak půlka?", "No však jsme letěli tam a zpět, takže letenky jsme využili" :D.

Teď už jsem klidná, nějak jsme se dostali z Ruzyně na hlavní nádraží, tam si dvě hoďky počkali na RegioJet, v sedm se dostanem do Ostravy, v Osm mi pojede bus domů a přijedu tak akorát, abych si lehla do postele. No není to dobrodrůžo? Místo dovolené si tedy budu vyřizovat doklady (všechno je to navíc sto krát složitější, než jsem si myslela, už jsme si cestou nějaké informace stihli přečíst a vypadá to, že v tom je pěkný bordel...), a snad někdy příště, za rok, či za několik let, se k tomu moři zase podívám :D.

Jestli vás potkají takové zatraceně smolné dny (protože se mi dneska stalo ještě mnohem víc nepříjemností a říkám si, že to rozhodně nemůže být náhoda), tak si z toho zkuste vzít to nejlepší a berte to s humorem :).

Mějte se krásně,
Vaše smolařka Caroline :).

15 komentářů:

  1. tyjoo, tak to teda vážně naštve :D. No, soucitím s tebou a přeju ti, aby se to už neopakovalo :D
    ps: ty mužatky mě dostaly :DDD.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No o těch mužatkách budu mít nejspíš noční můry :D snad už se nic takového nestane, ale radši si už rovnou vyřídím české občanství, ať nemám pořád takové problémy s doklady..

      Vymazat
  2. Ty bláho, no tak to je síla. Ale bereš to docela sportovně, já bych asi byla rudá vzteky a nejvíc bych ku*vovala tak jak se na ostraváka sluší. Držim palce, ať to příště vyjde :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Po těch konfliktech s bulhary na letišti jsem byla ráda, že už sedím v letadle do Prahy :D. Už to moc neřeším, stalo se no...

      Vymazat
  3. Tak tohle by mě naprosto zabilo xD fakt je mi tě lito, ale je super, že jsi to tak zvladla x)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No taky že mě to málem zabilo :D ale donutí mě to aspoň si pořádně pozjišťovat, jak to chodí :)

      Vymazat
  4. Preboha, tak to je strašné -_- :( Tešila si sa na skvelú dovolenku a oni ťa z tade hneď vrátia naspäť :/ To ako naschvál.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, ale díky tomu strašnému zážitku z letiště jsem na dovolenou už úplně zapomněla :D

      Vymazat
  5. Teda, to je opravdu síla takový přístup.. nechápu jak vás mohli v česku uklidňovat když věděli že se tohle může stát.. a už vůbec nechápu ty bulhary a jejich mužatky. :D Neumím si představit, že by se mi něco podobného stalo, byla bych neskutečně naštvaná :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky že jsem si říkala, že to přece nemůže být skutečné a jak se může něco takového sakra dít...

      Vymazat
  6. tak to je teda pekne husté ... asi by ma porazilo

    http://byfoxygreen.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
  7. Mna by asi porazilo, ale nechápem ja som bola v Bulharsku 2-krát a vždy mi stačil iba občiansky preukaz. Ale aspon že to pozitivne myslenie:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já to mám složitější právě kvůli jinému občanství, ale už jsem byla sepsat prohlášení a vše je v pohybu, a tak bych snad za měsíc měla mít jak české tak polské občanství :)
      Po tom jak tam se mnou jednali jsem byla vlastně ráda, že se vracím, a že to mám za sebou, jen mě to mrzí kvůli příteli no :-/

      Vymazat