pondělí 18. srpna 2014

7 věcí, které mi při čtení lezou na nervy!

Myslela jsem, že dnes poruším tradici a žádný pondělní článek nenapíšu, ale pak mě KONEČNĚ něco osvítilo a napadlo mě téma článku, ke kterému téměř nic nepotřebuji (na rozdíl od ostatních chystaných článků, ke kterým mi stéle chybí fotky a další drobnosti, a doufám, že se k nim někdy konečně dostanu!).

Jak jistě víte, během prázdnin se ze mě stala po letech opět velká čtenářka, skoro to vypadá, že nedělám nic jiného, ale bohužel dělám :D (ta brigáda, kterou mám, je to největší zlo, co mě mohlo potkat :D ale ještě se držím). Proto tento článek nemůže být jiný než knižní, ale nebojte, dnes to nebudou žádné recenze, dnes to bude takový odlehčený článek o čtení, snad se v tom někteří taky najdete a prozradíte i vy mně, které věci vás při čtení neskutečně štvou.

1. Věta "Je to jen knížka!"
Je to úplně ta nejhorší věta, kterou mi během, nebo po dočtení těžce emotivní knihy někdo může říct. V tu chvíli mám chuť použít fyzické násilí a donutit dotyčného/dotyčnou k přečtení, ať si taky pěkně popláče! Ale co si to nalhávám, někteří se do příběhu prostě nemusí vžít a neprožívají pak zároveň to, co knižní hrdinové. Ale vážně, když někdo čte a klidně i hodinu u toho brečí, tak mu prosím neříkejte, že je to jen kniha! :D
2. Běžné potřeby
Nikdy mě tak šíleně nenaštve, že potřebuji na záchod, nebo že už je mi vážně slabo z hladu, jako při čtení nějaké děsně napínavé knížky. Dokonce i sprchu se pak snažím co nejvíc urychlit a je vážně otravné, že musím knížku odložit pokaždé, když do sprchy jdu. No, kdybych měla vanu, tak čtu i tam, ale čtení ve sprchovém koutě mi jako zas tak dobrý nápad nepřijde. :D
3. Když okolí nechápe, proč jsem probděla noc kvůli knížce.
Noc je prostě úplně ta nejlepší doba na čtení, a já jako správná sova zůstávám i běžně vzhůru do pozdních nočních hodin, ale když se začtu... pak se mi to může prodloužit i do ranních hodin. Když mám večer v ruce poutavou knihu a ještě se neblížím ke konci, pak je úspěch, když ji odložím ve dvě v noci. I tři hodiny jsou vlastně docela úspěch. Ale když knihu dokážu odložit teprve v pět ráno, pak se dost blbě vysvětluje, proč jsem se vůbec nevyspala. Když ono je v celém baráku takový klid, můžu si ležet pod peřinou, nepotřebuji ani jíst (je přece noc) a růžová lampička mi vytváří skvělou atmosféru, jak tedy můžu jít spát, když mám v noci ty nejlepší podmínky, a jsem do příběhu tak děsně zažraná? :D Snad to někdy mí nejbližší pochopí a přestanou mě považovat za blázna :D.
4. Když je kniha moc velká a těžká.
Sice ty velké bichle vypadají krásně, ale pro čtení je to totálně nepraktické. Vleže se taková 600ti stránková kráva dost blbě drží, věčně z toho bolí ruce, a že bych si ji mohla držet jen v jedné ruce, o tom nemůže být řeč. Ono když je kniha moc krátká, tak je problém zase v tom, že skončí moc brzy a spousta informací mi tam chybí, takže vás všechny prosím (ano, vás, autory čehokoli), pište knihy, které budou mít okolo 300 stran, děkuji. :D
5. Když se autorka rozhodne zničit, nebo zabít hlavní hrdinku, kterou jsem si tak zamilovala. 
Jak můžou? Jako vážně, já nepotřebuji mít všude šťastné konce, ale když se autoři rozhodnou vytvořit někoho tak skvělého, co je vede k tomu, aby se jich na konci zbavili? Jestli to pro ně bylo jediným východiskem, jak ukončit sérii, pak je to pěkně trapné a nenávidím je. No dobře, nenávidět je nemůžu, protože to bylo i tak povedené, a o to víc mě to zasáhlo, ale dělejme, že je stejně nenávidím :D.
6. Když mě na konci čeká až příliš šťastný happy-end.
Ok, teď si musíte myslet, že jsem cvok, protože jsem v minulém bodu nadávala na špatné konce, ale i některé z vás musí štvát ty příliš přeslazené kýče, které čekají na konci některých knih. Jedna autorka si zřejmě myslí (nebudu říkat která, nechci tu mít spoilery), že každý román musí končit zásnubami a svatbou. Jako vážně? Napíše super knížku, u které se skvěle bavím, a ukončí to prstýnkem a žili spolu šťastně až do smrti? Fuj... kde nechala všechny nápady?
7. Když musím knihy vrátit.
No, vzhledem k tomu, že si knížky půjčuji z knihovny, mě pak vždycky čeká srdceryvné loučení. Samozřejmě nikdo z mého okolí nechápe, proč bych chtěla mít knížku po dočtení ještě stále u sebe a proč přemýšlím o jejich koupi, ale já je vážně potřebuji! :D Potřebuji je mít ve své knihovničce a moct si vždy znovu nalistovat oblíbené pasáže. Nevím, jak to mají ostatní čtenáři, ale já ty bych si ty knihy nejraději nechávala, a hlavně bych nemohla číst e-knihy, protože ty totálně zabijí veškeré kouzlo (jasně, vím že je to praktičtější a ušetří to stromy, ale ty hmotné knihy jsou všechny tak nádherné ♥).

Pokud rádi čtete, pak mi nezapomeňte napsat, co při čtení nesnášíte vy, popřípadě, co na tom milujete. Snad jsem tímto článkem nečtenáře úplně neodehnala a snad mě nezavrhnete za to, že chystám pár knižních recenzí :D. Těším se na vaše komentáře.

Mějte se krásně,
Vaše Caroline*

35 komentářů:

  1. Ve všem s tebou souhlasím!! Nejvíce asi v tom, že bych chtěla všechny dobré knihy vlastnit ve své knihovničce! :D Taky mě rozesmála ta fotka, taky to tak mívám :DDD. A úplně nechápu ty, kteří čtou ty e-knihy, za mě rozhodně ne, vše ztratí to kouzlo a ani by mě to nelákalo číst. Já totiž hrozně miluji knížky jako věc :D, je to prostě takové aaa (nevím jak to vyjádřit :D). A pokud by se tvůj nápad dostal do světa a všechny knihy měly 300 stránek, tak to bych jásala :DDDD. Každopádně super článek a recenze knížek moc ráda uvítám! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No přesně, taky vůbec nevím jak to vyjádřit, ale knihy zbožňuji jako hmotnou věc a nejraději bych všechny ty oblíbené měla hezky uložené doma. Doufám, že už to všem dojde, a knížky budou tak akorát dlouhé, od toho jsou pak přece série, ságy, trilogie. Celý příběh se může vléct přes 10 knížek, ale ať jsou pěkně oddělené v přiměřených svazcích :D. Naposled jsem navíc četla knížku, která měla jen nějakých 120 stran, a byla skvělá, ale tolik mi tam toho chybělo! Chtělo to ještě 150 stran navíc.
      A děkuji, ty recenze určitě budou :).

      Vymazat
  2. Taky mě vždycky štve vrácení knížek:D Pár jsem si jich koupila, ale pak jsem zjistila, že si jimi stejně nelistuju, tak jsem s tím přestala.. i když je fakt, že některé bych chtěla mít doma i proto, abych je mohla ve správnou chvíli půjčovat :D
    Úplně nejvíc mě ale během semestru štve moje neschopnost najít si čas na nějakou četbu a když už si ho najdu, tak neschopnost udržet se v bdělém stavu:D Musím na tom zapracovat!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I kdyby mi měly na poličce jen ležet, tak je chci! :D Právě já během školy nečetla vůbec, protože mám číst to, co mi zadají, a když něco musím, tak to přece nedělám, a když nečtu to co musím, tak nemůžu číst to co chci :D. Začarovaný kruh :D.

      Vymazat
  3. Já mám při čtení ráda to překvapení, jak co bude pokračovat a to, že si u toho pěkně odpočnu :)
    veru-life.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Překvapení v knize je fajn, ale u některých knih už dopředu tuším, co se bude dít, tím spíš jsem natěšená :D

      Vymazat
  4. Ja vždy ked pozerám nejaký horor, tak si hovorím že ved to je len film lebo inak by som sa posrala od strachu :D A aj ked som trošku menej vášnivý čitatel než ty, tiež viem kvoli knižke zostať hore celú noc. A na knihách nenávidim ked nepochopím koniec:D Ano som hlúpa.
    E-knihy ma tiež moc neberú.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mi u hororů nepomáhá, když jsou ty horory fakt dobré a figuruje tam navíc nějaké mrtvé dítě, či někdo ďáblem posedlý, pak mám strach ještě další měsíc, jednou to byly dokonce 3 měsíce, to se mi pak každý večer v hlavě vyjeví ty scény, hudba, zvuky a jsem v háji... takže sama sobě zakazuji koukat na horory. U těch knih to myslím spíš tak, že se mi dokážou vážně dostat pod kůži a hrozně to prožívám a nesnáším, když mi na to někdo řekne něco ve stylu "Co blbneš, vždyť je to jen knížka" :D.
      No, některé knížky mají takové konce, které se ani nemají nijak pochopit, prostě mají člověka jen zmást a to taky nesnáším, takže určitě hloupá nejsi. :)

      Vymazat
  5. Pamatuju si, že když jsem ještě byla na gymplu, furt jsem četla :D Bylo těžké mě odlepit od knihy! Ale od té doby, co jsem na výšce, jsem tak zlenivěla (a navíc musím číst furt nějaké zákony :X), že ted jsem ráda, když můžu pročítat jen internet a zprávy od kámošů:D i když teď mám vlastně rozečtenou knihu - bacha na to! :)))
    Instantní krása

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to chápu, pročítání zákonů by mě taky zničilo :D. To já během školy musím zase číst odborné psychologické publikace, což je určitě čtivější než zákony, ale rozhodně se to nevyrovná zábavné literatuře, takže si to teď vynahrazuji :D.
      Tak třeba tě to teď zase chytne, když už máš něco rozečtené :).

      Vymazat
  6. tak ten happy end úplně chápu :D některé knížky by prostě byly realističtější s tou horší variantou..

    Dress&Heels

    OdpovědětVymazat
  7. Tak dvojka (běžné potřeby) mě štve u každého seriálu, na který bych nejraději koukala v kuse i několik dní, než bych dokoukala až do konce (jsem v tomhle blázen).. A zabíjení oblíbených postav taky nesnáším - v tom mě dost dostává seriál Hra o trůny, ten je v tom nepřekonatelný. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, u seriálů mě to štve taky, ale to je jednodušší se dostat zpátky do děje, jen to zapnu, kdežto v knížce hledám, kde jsem skončila, je to otravné :D. A třeba jíst u seriálu klidně můžu, ale u knížky ne.

      Vymazat
  8. Ahojky, pěkný článek. Taky mě dřív štvalo chodit na záchod ale raději číst s plným močákem nemyslíš? )smích).A jinak já měla zase ráda těžké a tlusté bichle.Nevím čím to bylo ale připadala jsem si lepší když jsme věděla že jsem přečetla knihu o 500 stránek než o 123 stránkách...chapeš ne ? :-) Tak se měj zatím ahoj. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) No mi nevadí číst knížku o 600 stránkách, jenže je to hrozně nepraktické, knížka je těžká, když ji nedržím, tak se zavírá a mám ráda, když přečtu knížku v jednom dni, nerada to nechávám do dalšího dne, a u těch bichlí to jinak nejde :D. A až tak krátké knížky nemá ráda, jak říkám, kolem těch 300 stran je to tak akorát a klidně to může mít víc dílů :).

      Vymazat
    2. Moc pěkný článek taky ráda čtu a mám to podobně každý si myslí že čtení je nanic ale má to kouzlo vždy se začtu k večeru a čtu a čtu někdy sem četa i v škole ale to už nedělám tak si dobré knížky schovávám na doma a právě na večer:)

      Vymazat
    3. Děkuji :).
      Máš pravdu, večer je čtení vážně nejlepší :).

      Vymazat
  9. Piaty bod je najhorší! Ti úplne neznášam -_-

    OdpovědětVymazat
  10. Jéé, to je hezký článek :) Já bych si taky nejradši všechny přečtené knihy uložila do své knihovničky :D Hlavně ty, které se mi fakt líbily. Ale bohužel by mě to asi vyšlo dost draho. A třeba o jednu bych fakt moc stála, ale bohužel ji nemůžu nikde sehnat :( Asi ji budu muset z knihovny ukrást :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No právě, taky bych se nedoplatila, kdybych si měla koupit každou knížku, která se mi líbí :D. A nedá se sehnat někde přes net? Sice nevím, o jakou se knihu se přesně jedná, ale určitě bych mrkla na nějaké bazary na netu :).

      Vymazat
  11. No, našla jsem se hned - a hned několikrát. :D Jen je pravda, že i já často zůstávám nohama na zemi a uklidňuju se tím, že "je to jen knížka!" :D a když jsem jednoiu četla fakt dobrej doják a hlavní hrdinka zemřela, měla jsem chuť tu knihu někam zahodit a nikdy ji už neotevřít, naštěstí jsem ale četla dál a zjistila, že to byl jen sen a ona nezemřela. :D Jo a přeslazený konce taky nemusím. :D Super článek. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo to se mi taky stalo :D hlavní hrdina najednou zemřel a já už četla asi pátou knížku v řadě, kdy hrdina zemře, tak už jsem si říkala, že to sakra není možné! Ale nebyl mrtvý, jen se svou smrt předstíral (no, měl pro to dobrý důvod a bylo lepší, když někteří nevěděli, že žije), tak jsem si úplně oddychla a po dlouhé době četla šťastný konec :D
      Díky :)

      Vymazat
  12. no super článok ... ked už čítam tak tiež neviem kedy prestať, išla by som s knihou aj do sprchy keby nebola z papieru, ale celú noc by som asi nevydržala , aj ked by som určite chcela ... zvyknem totiž pri knihe zaspať a ked sa preberiem hľadám kde som skončila a ono to tam nieje ... lebo som si tak de kapitoly v sne domyslela a potom ma štve že to je celkom inak :D

    http://byfoxygreen.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tyjo tak to se mi ještě nestalo, musí to být zajímavé, aspoň máš víc variant toho, jak to pokračuje :D. Ještě jsem s knihou v ruce fakt neusla, ale jednou, když jsem ji v pět ráno odložila a ještě mi zbývalo pár kapitol, se mi taky zdálo pokračování a o tři hodiny později jsem už musela vstát a knížku dočíst :D.

      Vymazat
  13. Bud si sa uzavrela do sveta plného kníh alebo neviem? :D Ako sa máš? Kde siii? :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vivi, bohužel jsem se neuzavřela do světa knih :/, to ta zatracená práce! Napíšu ti na blog, už jsem si prošla tvé články (protože mám konečně den volna), a snad co nejdřív budu na blogu zase aktivní :).

      Vymazat
  14. Ja som bola kedysi na knihách závislá, celé dni som dokázala presedieť s knížkou....a potom akosi prišla iná škola, poobedia som začala tráviť s novým spolužiakmi a večer som vymenila knihu za seriály /čomu vďačím za zlepšenie mojej angličtiny/
    Ale konečne som sa za celé toto leto dokopala čosi prečítať, a je to hanba, že len jednu knihu, ale prepadla ma obrovská nostalgia, opäť to držať v ruke a vrátiť sa o pár rokov späť.....
    Ja jediné, čo nemusím je keď čítam, že sa z čítania veľmi rýchlo unavím, je mi nepohodlná každá poloha, chcem robiť 58436 vecí popri čítaní, ale zároveň sa od knihy nedokážem odtrhnúť, neviem to vysvetliť, v tomto som príšerná

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky čtu po hodně dlouhé době a taky to u mě tehdy utnula změna školy, ale já teda nic nevyměnila, jsem stejný závislák na seriálech jako na knížkách i na filmech :D. Já při čtení vždycky akorát střídám postel a židli :D jediné, co mě od čtení ruší je, že mi mrznou ruce, když musím knížku držet, je to fakt otravné :D.

      Vymazat
  15. V bodě 2 a 3 tě úplně chápu.. Nedokážu číst knížku,která mě nezaujme - jako třeba některé povinné kníhy. Když le najdu knížku,která mě upoutá,jsem do ní tak zažraná,že nedokážu dělat nic jiného,než číst (nebo aspoň na události a postavy z knihy myslet) :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No přesně, není většího mučení, než když tu knihu musím odložit a pak na ni stejně pořád myslím :D

      Vymazat
  16. Ja by som ešte dodala, že keď mi hlavná postava lezie na nervy. Stalo sa mi to pri knihe "Čo koho do toho...", kedy som mala chuť vziať tú knihu a hlavnej hrdinke ju obáchať po hlave! :D A bod 6 ...som ja asi zlá, ale ja milujem tragické konce, kde všetci umierajú. Neviem prečo, je to tak proste. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No konec pro mě nemusí být úplně šťastný, ale když si tu hrdinku tolik oblíbím, a konečně ji má čekat něco dobrého, a ona zemře, to mě neskutečně vytočí :D.

      Vymazat
  17. Keď čítam knihu tak neznášam, že medzitým musím aj jesť, ísť na toaletu a podobné veci. A najviac zo všetkého nemám rada, keď som si knihu zamilovala a ono sa to celé už skončilo, knihu som prečítal a ja si môžem ďalšie veci len domýšľať a dotvárať, ja viem, to je práve to, že všetko má svoj koniec a knihy majú tiež len obmedzený počet strán, ale skrátka niekedy to u mňa tak je, lúčenie s knihami je ťažké.
    Bianka

    OdpovědětVymazat